Autobusem jsme dojeli do malých lázní Slatinice a odtud se vydali  pěšky zdolat hanácký Mont Blanc – Velký Kosíř (442 m n.m.). Třicítka turistů se příjemně upravenou turistickou stezkou kolem příjemně čistého potůčku dostala nejprve k památníku připomínajícím novodobou tragédii zříceného vojenského vrtulníku a pak lesnatým terénem až na samý vrchol. Překvapením bylo nečekané splnění slibu vedoucího výletu, který pod kopcem všechny navnadil na dobré občerstvení včetně chlazeného moku. Na vrcholu jsme se setkali s Kosířákem, obdobou Krakonoše, který tu pro asi stovku příchozích otevíral jarní přírodu severního výběžku Drahanské vrchoviny za asistence dobrovolných hasičů z blízkého městečka. Využili jsme pohostinnosti „domorodců“ a svých batůžků a posvačili. Po půl hodině na nás čekala trasa dál z kopce do kraje Josefa Mánese, do Čech pod Kosířem. Krásný zámecký park, zámecká galerie s díly zmíněného malíře, muzeum kočárů i hasičské muzeum, to vše je zde k vidění a k návštěvě. 

Po hodinové zastávce se vydáváme autobusem do nedalekého Ludéřova s pomníkem Svatopluka Čecha ale především k významné keltské svatyni. Cesta k ní prověřila ve stoupání zbytek našich sil. Na úplný závěr jsme ještě stačili navštívit zámek Plumlov u Prostějova a samozřejmě i malou hospůdku, kde podávají největší řízky na celé Moravě.

M. Cvrk

Obec Slatinice se rozprostírá na východním úpatí Velkého Kosíře, který je posledním výběžkem Drahanské vrchoviny, uprostřed trojúhelníku měst Olomouc, Prostějov a Litovel. Svůj název získala od močálů - Slatin, které byly zejména na místě dnešního mlýna.Ve staré obecní pečeti byla vyryta nádoba do níž vtéká voda a nápis "Péezet deidiny hrubich Slatienicz 1698". První zprávy o Slatinicích pochází z doby vlády rodu Přemyslovců (první písemná zpráva r.1249), lázně byly založeny v 17.století a první zmínky o slatinické léčivé vodě jsou již z roku 1580 od proslulého moravského lékaře Tomáše Jordána z Klausenburka. Minerální pramen přírodní sirné vody s hypotonickým obsahem sirovodíku se využívá zejména pro léčbu onemocnění pohybového ústrojí, léčbu po operacích kloubních náhrad a po úrazech pohybového ústrojí.

Obec Čechy pod Kosířem leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, pod kopcem, jehož název má v přívlastku svého jména. Tento název je historicky doložen již r. 1618 (...pod Kosyržem), úředně však zaveden až od r. 1925. O samotném Velkém Kosíři (442,8 m.n.m.) je v okolí rozšířena mylná domněnka, že je vyhaslou sopkou. Pravděpodobně k tomu svádí jeho z daleka viditelná silueta, náhle vystupující z roviny Hané a navazující na severovýchodní okraj Drahanské vrchoviny a tvarem sopku připomínající. Vznikl však vertikálními pohyby podél dislokačních linií pásma Hané v mladším kenozoiku.

První známá písemná zmínka o Čechách je z roku 1131. Dokládá se jí, že v obci náleží dvě popluží metropolitnímu olomouckému kostelu. Kromě majetku v naší obci náležely tomuto kostelu též četné statky v okolních vsích jako v Držovicích, Žárovicích, Koválovicích, Želči, Studenci, Smržicích, Ratajích, Loučanech, Ptení, Ohrozimi a jinde. První zmínka o panském sídle v Čechách, tvrzi, je v zápise do zemských desek v roce 1365.

Za feudalismu se zde vystřídalo několik desítek majitelů panství. Před zrušením poddanství (1848) patřily k rozlehlému českému panství obce Kníničky, Bohuslavice, Dětkovice, Ludmírov, Luká, Polomí, Malá Raková, Hvozd, Háčky, Otročkov, Lhota, Služín, Stařechovice, Drahanovice a Krakovec.

Do historie obce se nejvýznamněji zapsal rod hrabat Silva Taruců, který zakoupil české panství v roce 1768 a byl majitelem zámku a některých pozemků až do roku 1945. Za hraběte Augusta Alexandra Silva Taruca navštěvoval Čechy po více než dvacet let slavný malíř Josef Mánes, jehož vrcholná díla vznikla právě zde (Líbánky na Hané, Ukolébavky, Život na panském sídle,...).

Budování zámeckého parku (21,5ha) bylo započato již v 70. letech 18. století. Jeho přestavba v přírodně krajinářský park navazující na zalesněné svahy Kosíře se uskutečnila v 30. a 40. letech 19. století

V současné době je park i zámek, ve kterém je umístěna zvláštní škola (internátní), rekonstruován a opravován. Celý komplex zámku a parku je zařazen jako národní kulturní památka I. kategorie, stejně jako sochy sv. Petra a Pavla u vchodu do kostela a dalších osm evidovaných uměleckých děl.

Podle věrohodných důkazů se usuzuje, že škola byla v naší obci již v polovině 17. století (nynější budova byla dokončena r. 1873). V 20. letech 20. století zde byla rovněž všeobecná živnostenská škola pokračovací.

V obci byla mimo dále zmíněnou továrnu na hasičské stříkačky pila, mlýn a cihelna. Spolu se dvěma velkostatky zajišťovaly pracovní příležitosti slušnému počtu občanů naší obce i okolí. Historicky je rovněž doložena existence pivovaru (1596) a palírny.

Hasičské muzeum

Hasičské muzeum bylo otevřeno dne 5. července 2000, u příležitosti 125. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Čechách pod Kosířem. Celá historie muzea je založena na dobrovolné práci místních hasičů za velké a samozřejmé pomoci obecní samosprávy. Muzeum stojí na místě někdejší slavné továrny na výrobu hasičské techniky bratří Smekalů. Továrna byla založena jako první výrobna hasičské techniky v tehdejším Rakousku-Uhersku. Její výrobní program nebyl zaměřen jen na hasičství, i když toto bylo hlavní součástí vyroby. Z brány továrny vyjížděly např. čistící vozy, návěsy, cisterny atd. Vyráběly se zde i potřeby pro tělovýchovné spolky jako bradla, kladiny, kolovadla.

Plumlovský zámek, aneb nedokončený sen

Nedaleko od města Prostějov v Olomouckém kraji leží obec Plumlov. Uprostřed pak na skále ční velký raně barokní zámek. Stavba stojí na vysoké skále nad velkým rybníkem, ze zámku i z jeho nádvoří je krásný výhled do krajiny na okolní lesy, louky a vodní plochu dole pod zámkem. Zajímavý je ale tento zámek něčím ještě trochu jiným. Původně se mělo jednat o hlavní rezidenční sídlo velkého a bohatého rodu Liechtenštejnů. Jeden člen rodiny, Karel Eusebius, sám vypracoval projekt velkého reprezentativního sídla. Místo však nebylo vhodné, a ani finančních prostředků nebylo nakonec dost. Zůstalo proto jen u jedné čtvrtiny původně zamýšleného rozsahu, dokončili jen jedno křídlo ze čtyř. I toto křídlo je však impozantní budovou. Má šest nadzemních podlaží a dvě patra sklepů!

Když vstoupíte do zámeckého areálu hlavní branou, která trochu připomíná vstup do opevněných hradů, ocitnete se rázem v jiném světě. Nejedná se totiž o typický zámek. Větší část hlavního nádvoří zaujímá velký skalnatý vršek, na nějž lze vystoupat po cestičkách částečně vysekaných do samotné skály. Z vrcholku si nejlépe prohlédnete krásné a výrazné hlavní průčelí zámku. Jeho projektant, kníže Liechtenštejn, byl milovníkem architektury, a proto fasádu vytvořil podle svých ideálů: tři řady velkých sloupů zde stojí nad sebou a mezi nimi se nacházejí krásně vyzdobená velká okna. Celé průčelí je velmi reprezentativní a architektonicky vysoce kvalitní.

Také interiéry zámku jsou výrazně vyzdobeny. Nejvyšší kvalitu má štuková výzdoba, ale za vidění také stojí nástěnné malby. V budově zámku se konají různé společenské akce. Vlastník zámku, město Plumlov, chce k této výrazné památce přilákat pozornost návštěvníků, kterou si stavba jistě zaslouží.

Informace převzaty z internetu