Sociální služba je činnost nebo soubor činností, jenž poskytuje státem oprávněný poskytovatel služeb (fyzická nebo právnická osoba) osobě či osobám, které nejsou schopny samostatně řešit svou nepříznivou sociální situaci.

Nepříznivá sociální situace je oslabení nebo ztráta schopnosti osob řešit vzniklou situaci tak, aby následně nedošlo k sociálnímu vyloučení. Důvodem může být věk, zdravotní stav, krizová živ.situace nebo životní návyky vedoucí ke konfliktu se společností.

Uživatelem sociální služby nebo také jejím klientem se může stát jakýkoliv občan žijící na území České republiky bez ohledu na svůj věk, pohlaví, národnost, který není schopen sám nebo za pomoci svých blízkých řešit svůj problém. Jedná se často, nikoli však bezvýhradně, o osoby se zdravotním postižením, sociálním znevýhodněním, osoby žijící v krizi nebo nevyhovujícím prostředí, které nemohou ze svého postavení ovlivnit.

Sociální služby jsou poskytovány:

• terénní (v místě bydliště klienta)
• ambulantní (klient dochází do služby na část dne) 
• pobytové (klient v soc. službě trvale nebo přechodně žije)

Druhy sociálních služeb:

• Sociální poradenství – využití informací potřebných k řešení nepříznivé sociální situace jednotlivce či skupin.
• Sociální péče – pomáhá osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, umožnit jim v co největší míře zapojení do běžného způsobu života a v případě, kdy to již nejde, umožnit klientovi důstojné zacházení.
• Sociální prevence – napomáhá zabránit sociálnímu vyloučení osob, které mohou být svým životními návyky, krizovou sociální situací nebo životem ve znevýhodňujícím prostředí ohrožovat zdraví své nebo společnosti.

Zákon 108/2006 Sb.