Komunitní plánování představuje cyklický, spirálovitě se opakující proces. Celé plánování sociálních služeb vždy probíhá za účasti celé komunity - v případě sociálních služeb se tedy jedná zejména o uživatele soc.služeb nebo jejich zástupce, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, ale i další veřejnosti, kterým je téma sociálních služeb blízké. 

Stěžejními účastníky komunitního plánování jsou:

Uživatelé - klienti sociálních služeb, těmi rozumíme osoby v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, které služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj pohled, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb.

Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí (např. nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem). Poskytovatelé vědí, jak služby fungují a zároveň znají systémové i provozní záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je proto v tomto ohledu nenahraditelný.

Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Vstupují do procesu jako aktivní účastníci, zejména proto, že jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Proto podpora komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování.

Veřejností máme na mysli všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování v oblasti, ve které žijí, lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu nebo jeho realizaci. 

Všechny vedené skupiny, resp. jejich zástupci v rámci společné práce, jednání a setkávání vytvářejí efektivní systém spolupráce, navrhují podobu sociálních služeb a podílejí se na realizaci jednotlivých konkrétních opatření, která jsou popsána v komunitním plánu. 

Proces komunitního plánování je však stále se opakující proces, který nikdy, z důvodu neustále se v čase měnících potřeb uživatelů, nekončí. Součástí procesu je totiž i sledování naplňování komunitního plánu, tedy toho, co se již realizovat podařilo a zároveň kde je potřeba navržený způsob řešení změnit.