Památný sokolský den 8. říjen

Památný sokolský den 8. říjen

Za druhé světové války bylo sokolské odbojové hnutí významnou součástí celonárodního odporu proti nacistické okupační moci. V těžkých a složitých podmínkách dokázalo uplatňovat postavení a vliv, jichž Československá obec sokolská jako masová tělovýchovná organizace až dosud ve společnosti dosáhla. 

Členy Sokola byli mimo jiné představitelé politické reprezentace státu bez rozdílu politického přesvědčení, vysocí státní úředníci a silnou pozici měl Sokol ve všech strukturách armády i bezpečnostních složek. To umožnilo, aby Sokolové od samého počátku působili i v nejvýznamnějších organizacích odporu, které se vytvořily již v prvních měsících okupace – Obraně národa, Petičním výboru Věrni zůstaneme a Politickému ústředí.

Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 se činnost České obce sokolské vyvíjela ve dvou základních směrech. Jednak to byla snaha využít všech forem práce, zejména tělovýchovné, vzdělávací a společenské, jež byly možné v podmínkách legálního působení organizace do jara 1941.

Současně bylo nezbytné využívat zatím ještě legálních možností práce k budování odbojové sítě, protože organizační struktura ČOS k tomu skýtala velmi dobré podmínky.

Stěžejním úkolem ilegální činnosti ČOS bylo vytváření podmínek pro zpravodajskou činnost a navázání kontaktů s československým zahraničním odbojem vedeným prezidentem Dr. Edvardem Benešem v Londýně. 

Od samého počátku bylo zřejmé, že nacistické okupační úřady proti sokolskému hnutí tvrdě zasáhnou. Sokol byl „říší“ pokládán za nebezpečnou militantní nacionalistickou organizaci. 

První velký úder dostalo sokolské hnutí v podobě přípisu státního tajemníka K. H. Franka 12. dubna 1941. Činnost sokolské organizace byla úředně zastavena a Tyršův dům v Praze byl uzavřen.

V říjnových dnech roku 1941 vyvrcholila tragédie Sokola. Výnosem říšského protektora R. Heydricha byla Česká obec sokolská 8. října 1941 rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Při tzv. „sokolské akci“ – v noci ze 7. na 8. říjen 1941-  gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky – z ústředí, žup i větších jednot, kteří ještě „pobývali na svobodě“.  

Zatčení byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů. Téměř 93% vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo.

(upraveno dle textu Doc. Volkové, vedoucí historicko-dokumentačního střediska České obce sokolské)

8. říjen byl schválen předsednictvem České obce sokolské jako významný den sokolského hnutí a v celé České republice tento den probíhala sokolská pietní setkání.

Výbor T. J. Sokola Židlochovice si tyto události také připomněl položením květin u nově opravené pamětní desky obětem II. světové války, umístěné u hlavního vstupu do budovy sokolovny a následně u pomníku Miroslava Tyrše v zámeckém parku.  

Za T. J. Sokol Židlochovice – Jakub Kratochvíl 

Památný sokolský den 8. říjen

Památný sokolský den 8. říjen

Památný sokolský den 8. říjen

 
Památný sokolský den 8. říjen

Památný sokolský den 8. říjen

 
Památný sokolský den 8. říjen

Památný sokolský den 8. říjen

 
Památný sokolský den 8. říjen

Památný sokolský den 8. říjen

 
Památný sokolský den 8. říjen

Památný sokolský den 8. říjen

 
Památný sokolský den 8. říjen

Památný sokolský den 8. říjen

 
Památný sokolský den 8. říjen

Památný sokolský den 8. říjen

 
 
Vytvořeno 17.4.2015 15:09:20 | přečteno 466x | Jiří Třísko
load