Členy Sokola byli mimo jiné představitelé politické reprezentace státu bez rozdílu politického přesvědčení, vysocí státní úředníci a silnou pozici měl Sokol ve všech strukturách armády i bezpečnostních složek. To umožnilo, aby Sokolové od samého počátku působili i v nejvýznamnějších organizacích odporu, které se vytvořily již v prvních měsících okupace – Obraně národa, Petičním výboru Věrni zůstaneme a Politickému ústředí.

Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 se činnost České obce sokolské vyvíjela ve dvou základních směrech. Jednak to byla snaha využít všech forem práce, zejména tělovýchovné, vzdělávací a společenské, jež byly možné v podmínkách legálního působení organizace do jara 1941.

Současně bylo nezbytné využívat zatím ještě legálních možností práce k budování odbojové sítě, protože organizační struktura ČOS k tomu skýtala velmi dobré podmínky.

Stěžejním úkolem ilegální činnosti ČOS bylo vytváření podmínek pro zpravodajskou činnost a navázání kontaktů s československým zahraničním odbojem vedeným prezidentem Dr. Edvardem Benešem v Londýně. 

Od samého počátku bylo zřejmé, že nacistické okupační úřady proti sokolskému hnutí tvrdě zasáhnou. Sokol byl „říší“ pokládán za nebezpečnou militantní nacionalistickou organizaci. 

První velký úder dostalo sokolské hnutí v podobě přípisu státního tajemníka K. H. Franka 12. dubna 1941. Činnost sokolské organizace byla úředně zastavena a Tyršův dům v Praze byl uzavřen.

V říjnových dnech roku 1941 vyvrcholila tragédie Sokola. Výnosem říšského protektora R. Heydricha byla Česká obec sokolská 8. října 1941 rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Při tzv. „sokolské akci“ – v noci ze 7. na 8. říjen 1941-  gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky – z ústředí, žup i větších jednot, kteří ještě „pobývali na svobodě“.  

Zatčení byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů. Téměř 93% vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo.

(upraveno dle textu Doc. Volkové, vedoucí historicko-dokumentačního střediska České obce sokolské)

8. říjen byl schválen předsednictvem České obce sokolské jako významný den sokolského hnutí a v celé České republice tento den probíhala sokolská pietní setkání.

Výbor T. J. Sokola Židlochovice si tyto události také připomněl položením květin u nově opravené pamětní desky obětem II. světové války, umístěné u hlavního vstupu do budovy sokolovny a následně u pomníku Miroslava Tyrše v zámeckém parku.  

Za T. J. Sokol Židlochovice – Jakub Kratochvíl