Začali jsme na louce v Hamrech u „Hamroně“, kterého jsme sice již dříve navštívili, ale byl zkrátka na naší trase. Odtud vedla cesta kolem rybníků Dívka a Jedlovského k další skulptuře u Starého Dvora ,„ Mamlasovi“.  Páteční vydatné deště poněkud ztížily terén, ale nakonec jsme v pohodě celou trasu zvládli. Od Mamlase se nám naskytl výhled nejen na samotný Žďár ale hlavně na jeho dominantu Zelenou horu. Odtud jsme pokračovali příjemným podzimním dnem k Pilské nádrži s moderním volnočasovým areálem „Pilák „, zde si někteří s chutí zacvičili na posilovacích strojích.  Odtud bylo jen kousek k Hraničnímu kameni mezi Moravou a Čechami. Odtud jsme se vraceli zpět kolem 200 let staré lípy u výrobního závodu Tokoz a krátce nahlédli i do Žďárského kláštera, abychom se pak podél Sázavy dostali do centra Žďáru. Tady na nás čekala poslední socha „ Charlie“. Neodolali jsme a navštívili i nedalekou Olšiakovu galerii. No a pak již nezbylo nic jiného, než nasednout na vlak a nechat se dopravit domů.