Obě děti představují novou generaci, která o životě zatím nemá ani povědomí. Intenzivně vnímá nově nabývané zkušenosti, k jejichž poznání přispívá škola, ale také společenské postavení rodičů. Otec Miloslava, Petr Jurák, se stává poštmistrem v Židlochovicích, kam se rodina stěhuje, a tím se dostává do společnosti významných osobností městečka. On sám v postavení předsedy místní pobočky Červeného kříže se pracovně setkává s nejstarší dcerou prezidenta Masaryka Alicí, a tím se celá rodina Jurákova dostává do blízkého kontaktu i s panem prezidentem Masarykem, při jeho opakovaných návštěvách v Židlochovicích. Prestiž rodiny roste i osobním vztahem s významným básníkem té doby Petrem Bezručem, který se stává rodinným přítelem.

Žáčci Miloslav a Vlasta se s nesmírným zaujetím věnují (každý v jiném prostředí) přípravě na studium gymnazia, které je spojené s prohloubením jazykových a historických znalostí a vědomostí. Miloslav od dětství miluje hudbu, kromě klavíru hraje na několik dalších hudebních nástrojů, studentská léta prožívá se svým orchestrem, do kterého zapojí celou řadu hudebně nadaných židlochovických mladých mužů. Sám hudbu skládal, některé jeho skladby byly vydány na deskách tehdejšího vydavatelství Ultraphon. Bohužel nastává období aktivizace Německa a posléze i anšlus Rakouska a okupace Československa.

Miloš a Vlasta se vinou tehdejších historických okolností setkávají na dočasném židlochovickém gymnáziu. Oběma je 17 let a ani jeden netuší, že toto setkání je osudové. Po skončení 2. světové války mohl Miloslav konečně začít studovat práva na Masarykově univerzitě v Brně, kterou úspěšně Ing. Lubomír Spáčil Vlastivědný spolek dokončil. Pro výročí osvobození vytváří společně s MUDr. Krbkem pásmo pro soubor Sokola Židlochovice, které je uvedeno i v Brněnském rozhlase.

Přichází však období, které kvůli jeho původu a veřejně presentovaným masarykovským názorům znamená jeho přeřazení do dělnické profese a nemožnost další veřejné presentace. V této době nacházel útěchu především v hudbě, divadle a rodině. Oporou a největší pomocnicí po celou dobu je pro něho jeho žena Vlasta, první kritický čtenář všech jeho literárních prací. Vztah k rodině, zejména lásku k dětem – Petrovi a Mileně – projevuje skutečně originálním přístupem. Na motivy jihomoravských pověstí píše divadelní hru Pálavský poklad, kterou jim věnuje. Hra byla uváděna OSŠ Židlochovice a vystupovala v ní i jeho tehdy sedmiletá dcera Milena. Při realizaci hry, ve které jsem rovněž účinkoval, došlo k mému prvnímu setkání s rodinou Jurákovou, které naštěstí nebylo posledním.

JUDr. Miloš Jurák se amatérskému divadlu věnuje s plným nasazením jak teoretickým, tak praktickým, a tak není divu, že se postupně zapojuje do této práce na krajské i na celostátní úrovni. Účastní se řady přehlídek, kde erudovaně hodnotí výkony jednotlivých souborů, nejen po stránce herecké, ale také po stránce teoretické. Své poznatky a příspěvky uveřejňuje v časopisech Amatérská scéna, Ochotnické divadlo a v řadě regionálních deníků. Je samozřejmostí, že jeho manželka ho na jednotlivých akcích doprovází a stává se i v této oblasti jeho nerozlučnou společnicí.

Manželé Jurákovi se plně zapojují do společenského života města a aktivně se věnují práci v místním Sokole. JUDr. Jurák se zajímá o historické vazby života městečka a jeho okolí na společenské dění. Poznatky ze studia kronik a archivů literárně zpracovává a zveřejňuje v knihách, které se stávají nedílnou součástí knihoven mnoha obyvatel města. V tomto období ho často potkáváme na náměstí, jak rozpráví s lidmi o společenském a spolkovém životě a neúnavně sbírá vzpomínky pamětníků na dobu minulou a na významné osobnosti městečka. A věřte, je na co vzpomínat a co zaznamenávat. Při těchto setkáních si uvědomujeme, jak moc patří ke koloritu města, a není snad občana, který by ho neznal.

Nakonec bylo JUDr. Jurákovi umožněno uplatnit se ve svém oboru, ve kterém dosahoval řady uznání jako specialista na vodní i rybářské právo. Není proto divu, že se tento podnikový právník Pohořelického rybářství spolupodílel i na vydání Rybářského encyklopedického slovníku, v němž zpracovával podstatnou část z celého díla.

Celý život prožil v Židlochovicích a stal se z něho židlochovický patriot v pravém slova smyslu. Bohužel, čas nezastavíš, a proto odchází ze zdravotních důvodů ve svých 88 letech ze Židlochovic do Prahy. Zde společně s manželkou žije dalších 11 roků a celou dobu udržuje spojení s občany Židlochovic. Jeho styky byly zaměřené jak na Městský úřad, tak na jeho kolegy z Vlastivědného spolku – pány prof. Wendscheho, Mgr. Vavříka, spolutvůrce pořadu o Židlochovicích Ing. Košara, kulturní bardy manžele Štyglicovy, a další spoluobčany. Sám jsem měl možnost manžele Jurákovy navštěvovat i v Praze a setkání s nimi byla vždy velmi milá a osvěžující.

Dne 10. října 2017 zemřela jeho manželka Vlasta. S láskou na ni vzpomínal po celou dobu do 16. dubna 2020, kdy se za ní odebral.

Miloslav Jurák se dožil 98 roků a stal se představitelem celého století jednoho městečka na jižní Moravě. Městečka Židlochovice, které na něj s úctou vzpomíná.

V hluboké úctě k manželům Jurákovým, kteří by se v tomto čase dožili jednoho sta let.

Ing. Lubomír Spáčil

Židlochovický vlastivědný spolek

Zpravodaj. Město Židlochovice. Č. 9, září 2021, roč. XLV, s. 16.