Pranostiky: Co příroda stvoří, člověk nevylepší

Všude kolem nás se začíná probouzet příroda.  Jarní sluníčko láká na procházky a nás nepřestává fascinovat její neskonalá proměnlivost a skutečnost, že i přes vytrvalou lidskou snahu přetvořit ji k obrazu dle našich představ, příroda naštěstí neztrácí paměť a nevzdává se úsilí být zase divoce panenská, soběstačná a na lidech nezávislá. 

Jestli najdeme dostatek odvahy opustit pohodlí našeho domova, naší zahrádky, a hlavně vlastního ega, tak se jí snažme alespoň na chvíli přiblížit. Budeme překvapeni, kolik v ní nalezneme různých barev, vůní a chutí. Postůjme na nějakém odlehlém místě, třeba v lese a budeme překvapení, co všechno kolem sebe uvidíme. Pochopíme, že to, co příroda stvoří, člověk nevylepší. Pokud budeme vnímaví, uvědomíme si například, že les v každém ročním období voní jinak.  Že plevel je důležitý pro život hmyzu a zachování různorodosti krajiny. Že mech a napadané jehličí dokáže vytvořit polštáře, které utlumí náš krok, a tak se nepozorovaně vnoříme do jeho nitra.  Po životě v ruchu a shonu, kterým jsme obklopeni doma, si zde začínáme uvědomovat sounáležitost s přírodou a pokoru, kterou jsme jí povinni.

A právě toto poznání a moudro plynoucí z dennodenního soužití s přírodou a jejími zákonitostmi využívali naši předkové k získání poznatků, které jim v jejich době nahrazovaly naše informace o počasí, publikované ve vysílání TV.  Na tyto poznatky byli zcela odkázáni, a proto ve spojení  s nejrůznějšími kalendáři vytvářeli pranostiky, které jim pomáhali řídit jejich život. Dělali to proto, že si vážili všech darů přírody, které tvořily hlavní zdroje jejich obživy. 

Je pravdou, že právě na venkově nás počasí ovlivňují více než ve městech, a proto zařazujeme tuto rubriku, která nám bude připomínat nejen známé, ale i pozapomenuté pranostiky, podle kterých se řídili naši rodiče a prarodiče. Přejeme příjemné vzpomínání. 

DUBEN

Dubnový sníh pole hnojí a úrodu jim přináší.

Studený a mokrý duben plní sklepy a  sudy.

Duben hojný vodou – říjen vínem.

Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.


Pranostika podle dnů v kalendáři

11. Na svatého Lva papeže, travičky se už nařeže.

21. O svatém Anselmě, semeno do země.

24. Na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři.

25. Na svatého Marka, brambor plná řádka. 

Ing. Lubomír Spáčil
Vlastivědný spolek
Vytvořeno 27.5.2019 17:06:09 - aktualizováno 27.5.2019 17:14:34 | přečteno 355x | renatanovakova
load