Česká samospráva byla nucena odstoupit z funkcí, na nádvoří zámku byla německými vojáky vztyčena vlajka s hákovým křížem a Židlochovice prohlášeny za německé. Z veřejného prostoru byly odstraňovány české nápisy, pohyb vozidel po silnici byl převáděn na pravou stranu. Vojsko z města postupně odešlo, ale jeho obyvatelé stáli na počátku šestiletého období do té doby nepředstavitelného temna. I po osmdesáti letech nám tuto dobu připomínají pamětní desky obětí, jež si válka v našem městě vybrala.

1379: PŘIPIJME MARKRABÍMU JOŠTOVI

Z jara roku 1379 si markrabí Jošt pozval na hrad Špilberk představitele židlochovických vinařů, aby se s nimi poradil o organizačních a pracovních záležitostech, které by vedly ke zlepšení výnosu a zabezpečení úrody z markraběcích vinic, rozkládajících se na svazích kopce Výhonu kam oko dohlédlo.

Výsledkem této porady bylo vydání, pro Židlochovické vinařství, významného správního dokumentu s názvem Horenské právo. Dlouhá řada příkazů, nařízení, doporučení, ale i trestů upravovala život nejen židlochovických vinařů a majitelů vinohradů, ale toto Horenské právo bylo závazné i pro okolní obce.

Židlochovický horenský soud řešil spory z širokého okolí vyňatého ze soudní pravomoci hradu Falkenštejna v Rakousku. Židlochovice se tak staly důležitým místem pro vinaře, čímž získaly lepší podmínky pro svůj další rozvoj.

A tak i přes vzdálenost 640 let ať na letošním vinařském setkání zazní přípitek pečlivému hospodáři na dávných vinicích a příteli Židlochovic, markrabímu Joštovi.

Eduard Vyhlídal

Vlastivědný spolek