Pohled do kalendáře města
1939: OBSAZENÍ ŽIDLOCHOVIC NĚMECKOU ARMÁDOU
Je sychravé ráno 15. března roku 1939. Město smutně přezdobené nacistickými prapory bude každou chvíli obsazeno německou armádou jako území Velkoněmecké říše. Během dopoledne projel ulicemi jeden obrněný vůz, ale druhý den již byly školy a sokolovna zabrány vojskem.
Česká samospráva byla nucena odstoupit z funkcí, na nádvoří zámku byla německými vojáky vztyčena vlajka s hákovým křížem a Židlochovice prohlášeny za německé. Z veřejného prostoru byly odstraňovány české nápisy, pohyb vozidel po silnici byl převáděn na pravou stranu. Vojsko z města postupně odešlo, ale jeho obyvatelé stáli na počátku šestiletého období do té doby nepředstavitelného temna. I po osmdesáti letech nám tuto dobu připomínají pamětní desky obětí, jež si válka v našem městě vybrala.
1379: PŘIPIJME MARKRABÍMU JOŠTOVI
Z jara roku 1379 si markrabí Jošt pozval na hrad Špilberk představitele židlochovických vinařů, aby se s nimi poradil o organizačních a pracovních záležitostech, které by vedly ke zlepšení výnosu a zabezpečení úrody z markraběcích vinic, rozkládajících se na svazích kopce Výhonu kam oko dohlédlo.
Výsledkem této porady bylo vydání, pro Židlochovické vinařství, významného správního dokumentu s názvem Horenské právo. Dlouhá řada příkazů, nařízení, doporučení, ale i trestů upravovala život nejen židlochovických vinařů a majitelů vinohradů, ale toto Horenské právo bylo závazné i pro okolní obce.
Židlochovický horenský soud řešil spory z širokého okolí vyňatého ze soudní pravomoci hradu Falkenštejna v Rakousku. Židlochovice se tak staly důležitým místem pro vinaře, čímž získaly lepší podmínky pro svůj další rozvoj.
A tak i přes vzdálenost 640 let ať na letošním vinařském setkání zazní přípitek pečlivému hospodáři na dávných vinicích a příteli Židlochovic, markrabímu Joštovi.
Eduard Vyhlídal
Vlastivědný spolek