Boleslav Mucha se narodil roku 1922 v nedalekých Pohořelicích. Oficiálním datem narození je 31. srpen, ale podle některých pamětníků přišel na svět až v prvních zářijových dnech. Jeho rodiče se snažili údajným posunutím data narození dosáhnout toho, aby neměl malý Boleslav odklad při zápisu do první třídy. Jak to bylo doopravdy dnes patrně již nezjistíme, jisté je ale to, že byl Mucha přijat roku 1933 na reálné gymnázium v Hustopečích. Na tomto ústavu také odmaturoval, byť to bylo v Ivančicích, kam bylo gymnázium v důsledku válečných událostí přemístěno (v letech 1938-1940 měla škola působiště v Židlochovicích).

Hudba byla Muchovou vášní již v letech dospívání, a tak předurčila jeho profesní kariéru – roku 1941 je přijat na brněnskou konzervatoř (varhanní oddělení), kde navštěvoval přednášky prof. Josefa Blatného. Studium ovšem přerušil fakt, že byl jako ročník narození 1922 tzv. totálně nasazen nejdříve ve Vídni, poté v První brněnské strojírně. Rok po konci druhé světové války se žení a narodí se mu dcera Alena. Konzervatoř ukončuje roku 1947 a přichází do města Židlochovice jako nadějný začínající hudebník. Začíná soukromou výukou hudby ve svém bytě. Následně přebírá hru na varhany v místním kostele a dále vedení chrámového kůru. Stojí za založením Městského hudebního ústavu (dnešní ZUŠ Židlochovice), kvůli kterému bylo zapotřebí získat řadu povolení, od Místního národního výboru až po Ministerstvo školství a osvěty. V čele této instituce stál do roku 1957, přičemž nechal založit dětský sbor, se kterým prezentoval na veřejnosti své vlastní skladby a doprovázel vánoční mše v kostele.

Ačkoliv se plně věnoval pracovním povinnostem, úspěšně absolvoval začátkem 50. let státní zkoušky ze hry na klavír, ze sborového a sólového zpěvu, dále uvažoval o studiu varhanní hudby na brněnské JAMU, z čehož nakonec sešlo.

50. léta v Československu byla ovšem ve znamení stranických čistek, kádrování a prověřování vrcholných i řadových zaměstnanců, což se nevyhnulo Boleslavu Muchovi. Pro své postoje je nucen opustit působení v chrámovém chóru i na Městském hudebním ústavu a opouští Židlochovice na dlouhých 25 let.

Nové působiště nalezne severněji ve městě Svitavy, kde se organizátorsky zapojuje do mnohých kulturních akcí města. Následně je jmenován ředitelem tamější hudební školy, později Lidové školy umění (dále jen LŠU). Právě v této době je Boleslav Mucha na vrcholu své slávy, neboť kromě výuky na hudební nástroje diriguje školní a místní orchestry (komorní, smyčcový a estrádní). S nimi vystupuje po celém tehdejším Československu. Roku 1972 je ale Mucha odvolán z funkce ředitele LŠU, takže odchází na menší pobočku školy do Březové nad Svitavou. I nadále ale dojíždí do svitavské školy pedagogicky vypomáhat.

Do penze odchází Mucha roku 1982, a současně se vrací do židlochovického regionu, konkrétně do sousedních Hrušovan. Penzijní věk jej ale ani v nejmenším neodradil od tvůrčí činnosti. Vedle dalšího pedagogického působení na ZUŠ Hustopeče intenzivně spolupracuje s židlochovickým chrámovým sborem, nacvičuje mše k významným církevním svátkům, komponuje a upravuje písně. Intenzivně spolupracuje s dětským pěveckým sborem Skřivánek (sbormistryně Zdeňka Vrbová) a dětským pěveckým sborem Písnička (Jitka Vyhlídalová). Pamětníci se shodovali na tom, že pan Mucha i v důchodovém věku velmi pozvedl úroveň chrámové hudby i koncertů pořádaných ve městě obecně. Boleslav Mucha umírá dne 18. května roku 1992 a je pochován na hrušovanském hřbitově.

Do Muchovy tvorby můžeme započítat četné úpravy lidových i umělých písní a koled, dále skladby pro sbory, varhany apod. Patrně nejznámějším dílem tohoto pedagoga a hudebníka je soubor sedmi klavírních skladeb souhrnně pojmenovaných „Svitavská suita“. Její skladby byly oblíbenou součástí repertoáru mnohých LŠU. Pro dětský sbor Skřivánek upravil mnoho skladeb, např. „Co to ten slavíček“, „Když se nám narodí písnička“ a „U panského dvora“. Různé výrazové prostředky v hudbě doprovázel tzv. Orffovými nástroji (hůlky, triangl, zobcová flétna, tympán, bubínek aj.).

S naším městem je obzvláště spojeno Muchovo poslední dílo – komorní kantáta „Kolumbus ducha“. Ta byla zkomponována roku 1992 pro smíšený sbor na počest 400letého výročí narození J. A. Komenského. Text k této skladbě sepsal židlochovický historik, patriot a umělec Eduard Vyhlídal. Jistě by bylo krásné si tuto skladbu v našem městě po dlouhé době opět poslechnout.

Ačkoliv od úmrtí Boleslava Muchy uplynulo letos již 30 let, odkaz jeho tvorby žije dál. Při výročí založení ZUŠ Židlochovice roku 2018 byly hrány jeho skladby při zámeckém koncertu. Mezi čestnými hosty seděl a poslouchal Muchův vnuk Ondřej Mucha. Dalším krásným pokračováním Muchova odkazu je vydání rukopisu Svitavské suity paní Jaroslavou Luklovou roku 2022, která tento rukopis dříve dostala od autora darem. 

Mgr. Vít Funk

Prameny:

Almanach ZUŠ Židlochovice. Židlochovice 2011.

Kronika ZUŠ Židlochovice 1948-1976.

TONCROVÁ PAVLA: Historie a současnost hudební kultury v Židlochovicích. Diplomová práce. PdF MUNI. Brno 2002.