Dne 31. 8. 2022 by oslavil 100. narozeniny zakladatel Základní umělecké školy v Židlochovicích pan Boleslav Mucha. Jeho mnohostranná činnost obohatila kulturní a hudební život Židlochovic i Svitav a inspirovala mladší generace hudebníků.

S rozmachem moderních technologií se v posledních dvaceti letech rozmáhá nový trend – digitalizace historických pramenů. Tato velmi záslužná činnost uchovává svědectví minulosti budoucím generacím, a navíc velmi usnadňuje badatelům práci. Právě touto formou jsem objevil hospodářskou zprávu z roku 1834 detailně popisující židlochovické panství a jeho fungování.

V areálu bývalého cukrovaru bylo v posledních 20 letech vystavěno několik nových obytných ulic, z nichž jedna nese hrdě jméno Dezortova. Kdo ale vlastně Dezortovi byli a jak svými tvůrčími silami ovlivnili každodennost Židlochovic? Na tyto otázky se pokusí odpovědět následující vyprávění.

Více než 400 let je pohřben Fridrich ze Žerotína, moravský zemský hejtman a majitel židlochovického panství. Přenesl své sídlo na židlochovickou tvrz, která účelům velkého šlechtického dvora nevyhovovala. Proto se Židlochovice staly svědkem velké stavební akce, v níž byla stará vodní tvrz přebudována na zámek, který splňoval požadavky života renesančního šlechtice, zemského hejtmana a nejvyššího moravského komořího.

Na přelomu měsíce května a června roku 2021 byla pod hlavičkou Židlochovického vlastivědného spolku vydána rozsáhlá publikace o bývalém cukrovaru a jeho provozovatelích. Autorská dvojice PhDr. Stanislav Rubáš a Mgr. Vít Funk představí v knize dosud neznámé informace nejen o samotné továrně, ale i o podnikatelském rodu Robertů, který byl v našem městě činný přes 80 let.

O Marii Kristině z Dietrichsteina, jejím působení v Židlochovicích a o prvním letu horkovzdušného balónu na Moravě

Tři roky po konci první světové války, 23. srpna 1921 se v Bohušicích u Jaroměřic nad Rokytnou narodil v rodině Jurákových chlapeček, který dostal jméno Miloslav. Na druhé straně Brna – v Lovčicích se manželům Duroňovým zase narodila 30. srpna 1921 holčička jménem Vlasta. Obě děti prožívaly první roky života v prostředí, které ještě bylo plné poválečného stresu, ale i přes naprosté nedostatky veškerých životních potřeb se s elánem plně věnuje rozvoji nové Československé republiky, a to zejména ve společenském životě provinčních míst. Vznikají nové spolky a uskupení zaměřené na život v českém prostředí, a to zejména v oblasti jazyka, vlastivědy, sportu a další zájmové činnosti. Prioritou doby bylo obnovení znalosti československých dějin a oproštění spisovného jazyka od různých germanismů nahromaděných nejen v hovorové mluvě v době třistaleté habsburské poroby.

V roce 2020 zažili lidé mnohých povolání nevídané změny spojené s pandemií koronaviru – typické je povolání (nebo spíše poslání) učitele, který se musel vyrovnávat s úskalími distanční výuky a rotacemi tříd. Někteří kantoři možná pomysleli na to, že by se raději pomocí stroje času vrátili na skok do dřívějších klidnějších dob, např. o 150 let nazpět. Pojďme se tedy podívat blíže na to, jak se žilo českým učitelkám v 19. století.