První záznam o domě č. p. 31 pochází z roku 1618, kdy jej koupil jistý Ondřej Vlach. Dům byl na tehdejší poměry drahý, zřejmě se jednalo o rozsáhlejší selské stavení. Hospodářství často měnilo majitele a jeho stav se během období třicetileté války postupně zhoršoval. Jako poslední na něm hospodařil František Nevoralík (v letech 1655 až 1670), který jej v roce 1670 vyměnil s městečkem Židlochovice za dům č. p. 85, kde do té doby sídlila obecní hospoda a kovárna. Důvod této výměny byl prostý. František Nevoralík neměl peníze na opravu tak rozsáhlého objektu, a proto se raději rozhodl pro menší dům č. 85. Obec dům č. p. 31 následně přestavěla a rozšířila, aby v něm mohl vzniknout zájezdní hostinec U zlatého lva. Čas od času v něm docházelo k výtržnostem a různému narušování veřejného pořádku. Zaznamenán je např. případ z roku 1675, kdy byli Thomas Klos z Amsterdamu a Hans Pyll z Kolína v Židlochovicích uvězněni a potrestáni výpraskem za pobuřující řeči, které v hostinci vedli proti židlochovickému rychtáři.

Židlochovice v domě provozovaly obecní hostinec až do roku 1782, kdy jej kvůli zadluženosti musely prodat vrchnosti. Hostinec však v domě existoval i nadále, vrchnost jej vždy pronajala k provozování někomu z židlochovických občanů. Po zbourání masných krámů v Komenského ulici byl v roce 1841 dům č. p. 31 rozšířen. Byla k němu přistavěna stáj a kůlny pro povozy hostů. V letech 1850 až 1852 dům znovu krátce vlastnily Židlochovice. Poté jej však prodaly v dražbě a jeho vlastníkem se stal hostinský Johann Thiel. Z dalších význačných majitelů lze jmenovat např. německou rodinu Schäfferů – židlochovický řezník Šimon Schäffer působil ve městě jako zastupitel i radní. Podobně jako kdysi vrchnost dům hostinským pronajímal.

Za první republiky byl hostinec jedním z center společenského života ve městě. Scházely se v něm spolky, hrálo se zde divadlo, konaly se zde přednášky a politické schůze. Sociální demokraté sem dokonce v rámci Dělnické tělocvičné jednoty chodili cvičit. Hostinci se podle hostinského Leopolda Šenka začalo přezdívat U Šenků. V roce 1945 byl dům Marii Schäfferové zabaven a dostal se do národní správy. Krátce jej vlastnila i místní Česká strana národně socialistická. Do vlastnictví obce přešel znovu v roce 1949, o rok později byl hostinec po 280 letech existence spolu s několika dalšími židlochovickými hospodami zrušen.

Po zrušení hostince byl dům používán k různým účelům – postupně v něm sídlila jídelna, zubařská ambulance, knihovna, veterinární ambulance a obchod se zeleninou. V roce 1961 byl kvůli vlhkému zdivu a celkově špatnému stavu zbourán. Bývalou přední část domu dnes zabírá parčík, v bývalé zadní části je menší objekt (zřejmě se jedná o přestavěný dvorní trakt původního č. p. 31), ve kterém sídlí prodejna zdravé výživy.

Hlavní prameny:

BURK, Jan. Historie židlochovických domů a jejich držitelů za léta 1609-1791.

HORÁK, František a BENEŠ, Otakar. Židlochovická radnice: čtyři sta let stavby a života.

SMUTNÝ, Jiří. Židlochovické hospody.

Vlastní výzkum uskutečněný ve spolupráci s Ing. Hanou Hanzlíkovou