Z historie židlochovických domů: č. p. 28

dum 28 bNejstarším známým majitelem domu č. p. 28 je pan Matouš Židlochovský z Altenperku. Podle studie Hany Jordánkové a Ludmily Sulitkové Brněnská městská kancelář v předbělohorském období se jednalo o židlochovického rodáka, kterému se díky jeho schopnostem podařilo získat v Brně řadu prestižních funkcí, v roce 1603 byl přijat i do řad moravské rytířstva. V roce 1616 se rozhodl, že dům č. p. 28 daruje své manželce Saloméně Gryblerce z Altendorfu. Krátce poté v pokročilém věku zemřel. Z té doby víme také to, že dům č. p. 28 měl vinný sklep a že mezi domem č. p. 28 a sousedním č. p. 27 existovala proluka. Paní Saloména, která dům č. p. 28 vlastnila, se totiž své poloviny této proluky vzdala ve prospěch svého souseda Pavla Picka. Buď on, nebo další majitelé domu č. p. 27 proluku zastavěli.

V roce 1626 se vlastníkem č. p. 28 stala další osoba šlechtického původu – Martin Kryštof Groffenstein z Glogenfurtu. Dům však brzy zpustl a v roce 1632 byl během velkého požáru města poškozen. Opraven a přestavěn byl pravděpodobně až po roce 1676, kdy se dostal do vlastnictví jistého mydláře Marco Schillera. Majitelé se poté až do konce 18. století poměrně často střídali a žádný rod dům nevlastnil delší dobu. Z historických map je patrné, že mezi lety 1825 a 1875 došlo k radikální přestavbě domu v souvislosti se zarovnáváním uliční čáry na jižní straně náměstí. Přestavba proběhla v novorenesančním stylu. Dům č. p. 28 se tehdy dokonce stal první dvoupatrovou budovou ve městě. Původní zahradu se stromy nahradila ve dvoře nová menší stavba.

Na přelomu 19. a 20. století se pro dům č. p. 28 vžilo označení Čermákův dům. Žil v něm totiž právník JUDr. Jan Čermák (1855–1912), který byl pravděpodobně největším organizátorem společenského života české části židlochovických obyvatel. Kromě toho byl také jedním z prvních odborných pěstitelů meruněk na Židlochovicku. Jeho syn Jan Čermák (1903–1988) se stal známým vodohospodářem (nakladatelství Grada dokonce pod názvem Stavitel přehrad vydalo jeho životopis). I další ze synů JUDr. Jana Čermáka, Blahoslav (1896–1942), se stal v regionu známým. Působil jako ředitel velkostatku v Žabčicích. V roce 1942 byl nacisty popraven za odbojovou činnost v rámci organizace Obrana národa.

Za první republiky měl v domě advokátní kancelář JUDr. Jan Šamalík. Ve třicátých letech ho zde vystřídal jeho dřívější koncipient JUDr. František Čermák (s rodinou JUDr. Jana Čermáka příbuzný nebyl). Stejně jako jeho jmenovec Blahoslav, který se v domě č. p. 28 narodil, byl za války jakožto odbojář popraven nacisty. Oba odbojáře od roku 1946 připomíná pamětní deska, která je na domě umístěná.

V domě bylo později sídlo Okresní vojenské správy, poté byty. V roce 1994 prošel generální opravou fasády a dnes podle mého názoru představuje jeden z architektonicky nejzajímavějších objektů na židlochovickém náměstí. Není příliš divu, že je od roku 1958 památkově chráněn.

Hlavní prameny

BURK, Jan. Historie židlochovických domů a jejich držitelů za léta 16091791.

Jordánková, Hana a Sulitková, Ludmila. Brněnská městská kancelář v předbělohorském období. In: Sborník archivních prací, roč. 45, č. 2 (1995).

Vlastní výzkum uskutečněný ve spolupráci s Ing. Hanou Hanzlíkovou.


Vytvořeno 6.3.2021 21:19:30 | přečteno 127x | renatanovakova
load