Z historie židlochovických domů: č. p. 149

149

Jan Burk ve své knize Historie židlochovických domů a jejich držitelů za léta 1609–1791 poprvé zmiňuje dům č. p. 149 v zápisu z roku 1613, kdy jistý Friedrich Kaltenhof z Malejova a na Křetíně (v letech 1618 až 1620 pravděpodobně účastník stavovského povstání) prodal tento dům společně s dalšími pozemky za 1800 zlatých Jiříku Fryčovi. Domu a jeho obyvatelům se evidentně nevyhnuly těžkosti v podobě vojenských tažení, nemocí a požárů, které zasáhly v 17. století celý židlochovický region. Když po smrti Jiříka Fryče koupil dům v roce 1637 Pavel Homan, zaplatil už jen 1085 zlatých (není však jisté, jestli jej koupil i s pozemky). Dům však rozhodně ztrácel na hodnotě. V roce 1679 jej Vilém Turnovský kupoval jako „pustý“ za pouhých 550 zlatých. Majitelé se dále a poměrně často střídali. Lze z nich zmínit alespoň Jakuba Formandla (majitelem 1764 až 1770), který v domě provozoval mydlářství. Po něm dům vlastnil Petr z Eichu, který byl poštmistrem.

Ačkoliv se tento článek zabývá historií domu č. p. 149, je nutné stručně zmínit i historii domu č. p. 150. Tyto domy totiž dříve společně zabíraly prostor, kde dnes stojí už jen dům č. p. 149. Burk dům č. p. 150 poprvé zmiňuje v zápise z roku 1644, kdy jej Jan Veselský daroval hraběnce Zdislavě z Valdštejna. Ta jej zase darovala veliteli zámecké vojenské posádky Hansi Federschmidovi. Mezi lety 1673 až 1727 vlastnili dům jen dva majitelé – Jakub Sabulle a jeho syn Pavel. Po nich jej vlastnil úředník Šimon Wachtel a vrchní zámecký komorník Josef Ciegler.

V roce 1771 oba domy koupil majitel židlochovického panství kníže Karel Maxmilián z Ditrichštejna. Oba zřejmě patřily v Židlochovicích mezi ty honosnější. Z historických map víme, že nejpozději v roce 1825 měl nad sebou každý z domů jedno patro. Za oběma z nich byly také hospodářské budovy a menší zahrádky. V průběhu 19. století obě budovy sloužily úředním účelům.

V roce 1909 byly oba původní domy zbourány a začalo se se stavbou úplně nové budovy pro rozšiřující se potřeby okresního soudu. Vedením stavby byl pověřen inženýr Karel Nagl. Budova ve stylu historizující secese byla dokončena v roce 1910. Za hlavní budovou byla postavena i věznice (dnes dům č. p. 150). Okresní soud v Židlochovicích působil až do roku 1961. Od roku 1963 je dům č. p. 149 sídlem polikliniky.

Zásadní přestavba původní vězeňské budovy proběhla v polovině sedmdesátých let. Podle údajů ze starších čísel Židlochovického zpravodaje ji provedl Okresní stavební podnik Brno-venkov, středisko Židlochovice. Rekonstrukce stála celkem 1,3 milionu korun. Kromě toho proběhla samozřejmě i řada menších rekonstrukcí. Dům si však dodnes zachoval svou původní fasádu ze začátku 20. století. Pozornost si zaslouží např. zdobený průjezdový portál. Se svým historickým vzhledem představuje tento dům nedílnou součást náměstí Míru.

Hlavní prameny:

BURK, Jan. Historie židlochovických domů a jejich držitelů za léta 1609–1791.

Vlastní výzkum uskutečněný ve spolupráci s Ing. Hanou Hanzlíkovou.


Vytvořeno 6.3.2021 21:16:30 | přečteno 242x | renatanovakova
load