Zdeněk Chmel: Letos si plním sny

Narodil se a vyrůstal v Židlochovicích, běhat začal v roce 1983, první maraton běžel v roce 1990. Vzdát nemusel zatím žádný. 

Zdeněk Chmel patří do úzké skupinky běžců, kteří nevynechali jediný z maratonských ročníků, pořádaných společností Prague International Marathon. Doběhne-li do cíle i letos v květnu, stane se jedním ze zlatých PIM Kings. Na tomto maratonu to bude jeho letos 15 evidovaná účast, ale v podstatě to je Zdeňkův už 20 pražský maraton, (první 4 se běžely bez přívlastku mezinárodní a další dva nebyly ještě elektronicky podchycené).

Kromě Prahy však běžel maratony i v dalších městech na území ČR, ale i v zahraničí. „Do letoška jsem absolvoval 42 maratonů a dva alpské ultramaratony. Do této evidence nepočítám "tréninkový maraton“ z nizozemského Veldohovenu přes hranice Belgie a zpět“.

K běhání Zdeňka přivedl František Němec, který v té době vedl hodně aktivní a úspěšný atletický oddíl, jehož svěřencem byl i náš nejúspěšnější ultramaratonec Dan Orálek. Druhým impulsem bylo vítězství mladší sestry Ivety v maratonu v ženské kategorii na závodním okruhu Velké ceny Brna. V té době, na začátku osmdesátých let, běžela jako jediná žena. „Dokázala uběhnout pro mě tehdy neuvěřitelnou vzdálenost. To mě naprosto fascinovalo“. 

Na první polovinu letošní sezóny si Zdeňek naplánoval tři velké běžecké vrcholy: Sto patnáctý Bostonský maraton, patnáctý evidovaný PIM a patnáctý Ultra Oetscher maraton. Účastí na nejprestižnějším Bostonském maratonu (18. dubna) si Zdeněk splnil svůj velký sen. Nestačilo jen splnit časový limit, důležitá byla i včasná registrace. „Online registrace začala přesně půl roku před vlastním závodem a trvala pouze osm hodin a tři minuty. Během této doby se zaregistrovalo 25 000 účastníků z celého světa. Taková je ve světě popularita tohoto nejprestižnějšího maratonského běhu“.

Zdeněk Chmel si maratonový běh zamiloval a je to cítit i z jeho slov. „Běhání je pro mě od začátku relaxací od každodenního stresu, který na nás útočí stále rychlejším chvatem doby, ve které žijeme. Poznal jsem nádherná místa u nás i v cizině. Díky běhu mám velikou běžeckou rodinu, znám mnoho nádherných lidí, kteří jsou mými opravdovými přáteli. Běžecká komunita nezná hranice a spojuje lidi celého světa.“