Dům č.32 na ulici Strejcův sbor

Dům na Strejcově sboře č. 32 se nachází na ulici Strejcův sbor, která leží kolmo k ulici Komenského. Od zvonice je vzdálená asi 100 metrů vzdušnou čarou západním směrem.

Z historie domu č. 32:

• V 16. století stál na této ulici kostel Jednoty bratrské (sbor)a kolem něj malý hřbitov.
• Dům na Strejcově sboře č. 32 je památkově chráněnou budovou, neboť v jeho přízemní části jsou zaklenuté místnosti, které jsou pozůstatky bratrské fary, bydliště Jiřího Strejce. Vlastní stavební části objektu č. 32 skrývají renesanční jádro, původní lisovnu Sekorů ze Sekenberka s rozsáhlým a zajímavým sklepením.
• Ulice a dům č. 32 nese název po Jiřím Strejcovi (1536 v Zábřehu na Moravě – 1599 v Židlochovicích), který patřil mezi významné členy bratrského sboru a podílel se autorsky na několika významných dokumentech jednoty. V Židlochovicích působil jako správce bratrského sboru.
• Historie celé ulice Strejcova sboru a domu č. 32 sahá do dob Fridricha ze Žerotína (kolem roku 1530–1598), který podporoval Jednotu bratrskou i místní sbor, neboť byl bratrem a ochráncem jednoty.
• Svá studia započal Strejc na mladoboleslavské škole. Poté (v roce 1560), je poslán na univerzitu do Královce a v roce 1561 do Tübingenu. V roce 1562 se stává jáhnem a o pět let později knězem.
• Usazuje se v Hranicích na Moravě. Zde ovšem způsobil mezi bratry pohoršení, protože se oženil bez souhlasu svých představených. V roce 1575 se účastní porad o „Českou konfesi“ a v roce 1577 se stává členem Úzké rady.
• V roce 1590 je na lipnické synodě obžalován za zavádění novot v obřadech i učení a neposlušnost vůči rozkazům starších. Strejc se této obžalobě podrobuje, musí se však přestěhovat do Židlochovic. Jako otec již čtyř dospělých synů zde přichází ve svých 54 letech.
• Ve své době je řaděn mezi významné překladatele biblických žalmů. Úzká rada je ovšem přijímala spíše s rozpaky. Strejcův Žaltář byl tištěn častěji v jiných tiskárnách než bratrských. Jeho překlady se staly součástí bratrského kancionálu až 17 let po jeho smrti, tedy v roce 1615.
• Strejcův literární význam dokazuje také dochovaná zpráva, která uvádí, že zpěvem žalmů, jež překládal a ke zpěvu připravil, se posilovali čeští páni uvěznění v kobkách Staroměstské radnice před osudným 21. červnem 1621.
• Jiří Strejc se podílel na překladu Bible kralické. Je autorem celého oddílu Knihy žalmů.
• V roce 1956 zde byly židlochovickým historikem Františkem Horákem nalezeny základy bratrského kostela. Pod kostelíkem byla postavena krypta, kde byly objeveny ostatky Fridricha ze Žerotína a dalších pěti příslušníků tohoto významného rodu.
• Jedním z nejslavnějších synů Jiřího Strejce byl Daniel Vetter (narozen v roce 1592).
• Kolem roku 1623 Vetter opouští z politických důvodů Čechy. V roce 1630 vydává v Haagu několik náboženských knih, zejména Žalmy svého otce, přičemž využívá svých knihařských znalostí získaných při studiu v Kralicích.
• Po zvolení Fridricha Falckého českým králem se Vetter stává učitelem a vychovatelem jeho nejstaršího syna Bedřicha Jindřicha.
• Vetter patřil mezi nejvýznamnější představitele jednoty, byl rovněž celoživotním přítelem J. Á. Komenského.
• Je autorem cestovatelského spisu Islandia. Na ostrov Island se Vetter vydal pravděpodobně před rokem 1616.
• Islandia vyšla za jeho působení v polském Lešně v roce 1638. V témže roce byla vydána také česky.

Autor: Mgr. Tomáš Šenkyřík

Zavřít